čtvrtek 1. března 2012

Hand by hand...just shaking!

Potkal jsem někoho, kdo mě svými postřehy a poznámkami vysílá na nekonečné přemýšlecí výlety. Mimo jiné i o podání ruky na pozdrav mezi přáteli...

Nikdy jsme nad tím nepřemýšlel, až do teď. Podání ruky při pozdravu mě provázelo od dětství - při setkáních s rodinou a hlavně na skautu. Bylo to pro mě znamení blízkosti k druhému a sounáležitosti k nějaké skupině. Tak se to prostě dělalo, všichni kolem na to byli zvyklí a i já si zvykl velice rychle. Jenže teprve teď mi došlo, že s ostatními jsem si ruku nepodával...

...teď si potřesu rukou s kamarádem, kterého jsem dlouho neviděl nebo s někým, s kým se stýkám pravidelně pouze kvůli nějaké konkrétní a stejné příležitosti (squash, návštěva v zaměstnání, příprava plesu...).

Říkám si, že už jsem "velkej kluk" a čím jsem starší, tím více potřesení si budu denně užívat. Jen mám trošku problém - jak ti lidé nepatří do žádné skupiny, tak mi jde nějak proti srsti si potřást. Evokuje mi to jistý odstup od daného člověka, vyjádřená nadřazenosti či podřízenosti... Nic moc osobního. A říci jen tak "ahoj" a jít dál, mi je proti srsti ještě víc. Ještě že mám kolem sebe pár těch, kterým podám ruku, dám jim pusu a usmějeme se na sebe - hřejivé, osobní, vše říkající.

Omlouvám se, kluku, ale s Tebou mám tedy obrovský problém. Mišáku, potřeboval bych si s tebou podat ruku a dát pusu - to by přesně vystihlo vše, co by se dalo o nás dvou říci. Ale to je můj boj, nějak už to zvládnu;)

Schválně - napište mi, co podání ruky evokuje vám. Je to přežitek a nebo vyjádření sympatií? obtěžuje vás to či naopak iniciujete podání ruky? nebojte se a pojďte do mě!

Žádné komentáře: