Stalo se něco, čemu jsme se úspěšně bránil skoro 4 roky. Jednak jsem podlehl a nechávám matku připravovat mi balíčky s jídlem na cestu, když opouštím rodné hnízdo, A druhak jsem si prvně přivezl k rodičům batoh narvaný prádlem na vyprání. No pocit zvláštní, dokonce divný, ale neuděláte nic - vývoj jde neustále kupředu. Jen mě to asi donutí pořídit si pračku vlastní...neptejte se proč!
Mám teď novou paní domácí a spolubydlící v jedné osobě a mohu s hrdostí říci, že po týdnu je to stále ve fázi "vtipné". A po včerejším odpoledni je to ještě vtipnější. Tak nějak jsme oba vybalili, co nám naše drahé matky v tom velikonočním veselí nabalily. A shodli jsme se dokonce i v tom, co se v těch našich dvou domácnostech během jarních svátků jí: řízek se salátem, velikonoční nádivka, mazanec a beránek...Šárka vytáhla dva kousky beránka - jeden pro ni a jeden prý pro mě (byl moc dobrý, snědl jsem ho dnes k snídani - moc děkuji). No a já musím mít pořád něco extra, tak jsem vytáhl beránka od své maminky...je vidět, že jsem z kraje hornického, neb beránka z Podlesí je potřeba si nejprve nakutat a až poté naložit do rendlíku, aby se dal požívat. Ani nůž na něj neplatí! Takže kdo si chce zahrát na horníka a nebo si vydlabat jamku na kuličky, nechť se hlásí beze studu a bez rozpaků.
Když k tomu připočtu kombinaci beránek + rajče + eidam + BeBe sušenky a dvojka bílého vínka, hned je na světě o trošku lépe;-)
P.S.:
Až budete za rok péct velikonočního beránka, vyklopte jej z formy na pečení ještě před tím, než forma zcela vychladne - hrozí potom, že si budete muset hrát na horníky nedobrovolně!
