Veselé, jemné, hravé...Ani jsme si nepotřebovali psát tak dlouho, abysme věděli, že se chceme sejít osobně - byť třeba jen na pivo a hermelín. Pro jistotu jsme byli tři...ale myslím, že bysme to s přehledem zvládli jen ve dvou - ukázalo se, že společných témat k hovoru máme dost a dost.
...už jen to, že jsi chtěl také vidět Stašovou v její valentýnské Shirley. Nechtěl jsme na to jít s někým, koho budu muset přemlouvat a nebo přesvědčovat o tom, že to stojí za to a že to bude fajn večer. Tys chtěl jít hned, takže bylo jen otázkou několika hodin, že jsme se sešli před pokladnou divadla při pokusu o koupi vstupenek...tenkrát to nevyšlo, ale pozdější dvouhodinové stání ve frontě delší jak na banány své ovoce nakonec přineslo. Hurá za kulturou! A o tom, jaký máš vztah k Báře a Uranoviči Havířenkovi se ani nemá cenu zmiňovat - bylo to prostě dokonalé...
.
.
.
Přišlo mi paradoxní a svým způsobem vtipné, že jsi nakonec odcházel s naším společným kamarádem. Měl jsem přeci jít vyprovodit já tebe a ne ty jeho :-D. I když možná tím spíše ses mi prvně vetřel do snů...
