pondělí 5. dubna 2010

Šílenost sbalená na cesty

Stalo se něco, čemu jsme se úspěšně bránil skoro 4 roky. Jednak jsem podlehl a nechávám matku připravovat mi balíčky s jídlem na cestu, když opouštím rodné hnízdo, A druhak jsem si prvně přivezl k rodičům batoh narvaný prádlem na vyprání. No pocit zvláštní, dokonce divný, ale neuděláte nic - vývoj jde neustále kupředu. Jen mě to asi donutí pořídit si pračku vlastní...neptejte se proč!

Mám teď novou paní domácí a spolubydlící v jedné osobě a mohu s hrdostí říci, že po týdnu je to stále ve fázi "vtipné". A po včerejším odpoledni je to ještě vtipnější. Tak nějak jsme oba vybalili, co nám naše drahé matky v tom velikonočním veselí nabalily. A shodli jsme se dokonce i v tom, co se v těch našich dvou domácnostech během jarních svátků jí: řízek se salátem, velikonoční nádivka, mazanec a beránek...Šárka vytáhla dva kousky beránka - jeden pro ni a jeden prý pro mě (byl moc dobrý, snědl jsem ho dnes k snídani - moc děkuji). No a já musím mít pořád něco extra, tak jsem vytáhl beránka od své maminky...je vidět, že jsem z kraje hornického, neb beránka z Podlesí je potřeba si nejprve nakutat a až poté naložit do rendlíku, aby se dal požívat. Ani nůž na něj neplatí! Takže kdo si chce zahrát na horníka a nebo si vydlabat jamku na kuličky, nechť se hlásí beze studu a bez rozpaků.

Když k tomu připočtu kombinaci beránek + rajče + eidam + BeBe sušenky a dvojka bílého vínka, hned je na světě o trošku lépe;-)


P.S.:
Až budete za rok péct velikonočního beránka, vyklopte jej z formy na pečení ještě před tím, než forma zcela vychladne - hrozí potom, že si budete muset hrát na horníky nedobrovolně!

2 komentáře:

Mary řekl(a)...

Já nemám ani beránka, ani poschovávaná vajíčka, ani řízek nebo cokoli teplého do žaludku od maminky. Mám noční směny v práci a prázdnej pražskej byt. A upřímně řečeno se mi z toho chce brečet, protože jsem Velikonoce měla vždycky ráda. Teď mi jakýkoli svátky jenom připomínají, že nic není jako dřív a už nikdy nebude. DEj si toho vína víc, i za mě.

Anonymní řekl(a)...

Při ranním shlédnutí oné "věci" toho času stále ve formě, jsem si řekla, že bychom měli začít hrát minigolf..terén skoro ideální, jamky nebudou po včerejším kutacím tréninku problém, takže už chybí jen vlaječky ;).
P.S. jo a nedalo mi to...chtěla jsem zazářit, ráno jsem se pokoušela opět o výklop, žel stále bez úspěchu. Myslím, že máme minimálně na týden o zábavu postaráno. Ještě, že máme ty svátky, co bychom bez nich dělali. Už teď se těším na Vánoce, co že Křížovic-Smolíkovic rodinka zase upeče nejen za neuvěřitelné historky :D :D
Šára