Každý máme nějakého toho Rosťu, bez kterého bych nebyl tam, kde jsem teď; nebo třeba Šárku, což je pro mě symbol udržení se nohama na zemi; a nebo třeba červené conversky, což je prostě symbol sám o sobě. Mnohdy je to prvotní znak, který nám nejvíce utkví v paměti při prvním setkání. A mnohdy se „osudovost“ ukáže až časem – za měsíc, za rok, za celý život. Každopádně mě teď dráždí myšlenky jen jedno…pan Tajemný – kam jen se hrabe hrad v Karpatech…
„…a donesl mi čokoládu, Milku…“ „Takže ti tím chtěl naznačit, že jsi jako kráva?“ „No počkej, to nevím. Ale když jsem si ji prohlédla, zjistila jsem, že je dietní…“ „Takže jsi jako tlustá kráva!?“ „No jako zjistila jsem, že ta čokoláda je fakt hnusná…“ „Tak to je jasný – tlustá a hnusná kráva!“
Sexuální deprivace mají mnoho příčin. Otázkou spíše je, jakým způsobem se projevují. Osobně se domnívám, že nemám se sexem a s nahotou nějaký zásadní problém – své tělo mám rád takové, jaké je; znám jeho možnosti a vím, kdy mám přibrzdit a kdy si naopak mohu dovolit lehké rozvášnění. Nesvlékám se na povel a svým způsobem jsem značně zdrženlivý. Takových nás je ale asi málo. Byl jsem velice překvapen tím, kolik fotek odhaleného přirození jsem obdržel po založení účtu na jedné sociální síti (myslím, že se tahle stránky dají zařadit přesně do této škatulky). Buď ti lidé vědí přesně, co chtějí, tak si jdou za tím; a nebo mají malé fotoalbum, kterým se rádi chlubí a rozesílají kdekomu. A nebo je tu ještě jedna možnost – jsem sto let za opicema, když ještě podobné fotoalbum nemám a tím pádem se nemám čím chlubit. A teď babo raď!
