Tak teď jsem ale úplně zapomněl, co a jak jsem chtěl napsat... Tak snad to bude mít nakonec hlavu (alespoň) a patu (tu v každém případě!).
Jsem poslední dobou lehce zmaten a vystrašen. Je několik věcí, které mi teď nedají spát klidným spánkem, a kterým se snažím přijít na kloub i ve stavu bdělém. A někdy docházím k velmi podivným závěrům...
... zákeřník je člověk velice podlý, úskočný a kdovíjak škodlivý. Ale víte vůbec, co to ve skutečnosti znamená? Ono to bude podobně jako s tím Daliborem z Kozojed (viz některý z mých předchozích článků). Když se úchylák oděný pouze v baloňáku (myslím, že tuto image odkoukal od jednoho věhlasného detektiva) chystal usadit za svým obvyklým křovím v městském parku, velice ho vyvedla z míry a naprosto zchladila jeho sexuální apetit osoba, jež jeho oblíbené místečko momentálně okupovala. Jen tak tam stála - navlečená v kalhotách s dlouhou nohavicí, tričku, košili a vlněném huňatém svetru. Úchylák zjistil, že to není ta osoba, nýbrž ten chlap. Zařval tedy:"Ty zákeřníku, tohle je moje křoví! Co mi za něj lezeš?!!" No a zákeřník byl na světě - je to člověk skutečně škodící ostatním. Úchylákovi totiž nezbylo, než se otočit na podpatku a jít své choutky ukojit do vykřičeného domu - tolik peněz utratil, když to mohl mít zdarma!;-)
No a takové blbosti mě poslední dobou napadají neustále. Víte třeba, že proutník původně neměl nic společného s ženskými? Ne, vážně neměl! On byl totiž vášnivý košíkář a jednoho dne se na proutky vydal těsně před velikonočními svátky. Donesl si domů to nejlepší proutí, co podél potoka našel. Jenže tak na hodovníky nezbylo téměř nic a ti se museli spokojit s proutky krátkými, křivými a rozvětvenými. Jen košíkář měl pomlázku hezky rovnou, pružnou, dlouhou - no prostě nejlepší. Krásné malované vejce mu chtěla dát každá dívka z vesnice, co z vesnice - z celého kraje! A tak ani jedna z nich neotevřela dveře do světnice žádnému jinému mládenci, který přišel dívku vyšlupat. Chlapci si mezi sebou začali povídat, až se nejvíce roznesla po kraji zvěst, že mladý košíkář všechny dívky (hezky jednu po druhé) během toho uplynulého roku svedl a zneuctil. Nějakým kouzlem je ale uhranul a ony pak na něj nic neřekly a ještě se do něj zamilovaly. Tak našeho milého košíkáře hošové pěkně ztloukli, aby si pamatoval, že toto se nedělá. Košíkář pak proutí na své košíky šel řezat až dlouho po Velikonocích, ale povídačka se rozšířila do širého světa...
Říkám si, že na mě ještě pořád působí jaro...je sice už květen, ale co naplat - blbost si sedne na každého vola ať už sluníčko svítí a nebo z nebe padají trakaře...;-)
Jsem poslední dobou lehce zmaten a vystrašen. Je několik věcí, které mi teď nedají spát klidným spánkem, a kterým se snažím přijít na kloub i ve stavu bdělém. A někdy docházím k velmi podivným závěrům...
... zákeřník je člověk velice podlý, úskočný a kdovíjak škodlivý. Ale víte vůbec, co to ve skutečnosti znamená? Ono to bude podobně jako s tím Daliborem z Kozojed (viz některý z mých předchozích článků). Když se úchylák oděný pouze v baloňáku (myslím, že tuto image odkoukal od jednoho věhlasného detektiva) chystal usadit za svým obvyklým křovím v městském parku, velice ho vyvedla z míry a naprosto zchladila jeho sexuální apetit osoba, jež jeho oblíbené místečko momentálně okupovala. Jen tak tam stála - navlečená v kalhotách s dlouhou nohavicí, tričku, košili a vlněném huňatém svetru. Úchylák zjistil, že to není ta osoba, nýbrž ten chlap. Zařval tedy:"Ty zákeřníku, tohle je moje křoví! Co mi za něj lezeš?!!" No a zákeřník byl na světě - je to člověk skutečně škodící ostatním. Úchylákovi totiž nezbylo, než se otočit na podpatku a jít své choutky ukojit do vykřičeného domu - tolik peněz utratil, když to mohl mít zdarma!;-)
No a takové blbosti mě poslední dobou napadají neustále. Víte třeba, že proutník původně neměl nic společného s ženskými? Ne, vážně neměl! On byl totiž vášnivý košíkář a jednoho dne se na proutky vydal těsně před velikonočními svátky. Donesl si domů to nejlepší proutí, co podél potoka našel. Jenže tak na hodovníky nezbylo téměř nic a ti se museli spokojit s proutky krátkými, křivými a rozvětvenými. Jen košíkář měl pomlázku hezky rovnou, pružnou, dlouhou - no prostě nejlepší. Krásné malované vejce mu chtěla dát každá dívka z vesnice, co z vesnice - z celého kraje! A tak ani jedna z nich neotevřela dveře do světnice žádnému jinému mládenci, který přišel dívku vyšlupat. Chlapci si mezi sebou začali povídat, až se nejvíce roznesla po kraji zvěst, že mladý košíkář všechny dívky (hezky jednu po druhé) během toho uplynulého roku svedl a zneuctil. Nějakým kouzlem je ale uhranul a ony pak na něj nic neřekly a ještě se do něj zamilovaly. Tak našeho milého košíkáře hošové pěkně ztloukli, aby si pamatoval, že toto se nedělá. Košíkář pak proutí na své košíky šel řezat až dlouho po Velikonocích, ale povídačka se rozšířila do širého světa...
Říkám si, že na mě ještě pořád působí jaro...je sice už květen, ale co naplat - blbost si sedne na každého vola ať už sluníčko svítí a nebo z nebe padají trakaře...;-)
