středa 13. října 2010

Příběh (z) jedné noci

Grog, pijeme grog,
protože zkurvenej byl celej tenhle rok
Kafe, dáme si kafe,
protože každej vo tom pořád jenom blafe
Pivo, jen malý pivo
a k němu přidáme si předvolební čtivo
Střiků, pět vinnejch střiků,
míchnem si - to zas bude křiku
Vodu, jemnou vodu
krev trochu naředíme, nepodlehnem svodu

"Tak pomalu dopíjím a mizím domů...užívej štedrého večera a nelekni se - lehnu si na zem;-). Čiao"

"Taky pomalu dopíjím a taky mizím..EVA mě tu zanechala osudu.."

Patelky, nemají pastelky,
protože nečumí na telky
Za to mají parník,
kakaový perník
Chci ho,
ač to není lehké čtivo
Leč mé zámky jsou jen vzdušné
prostředí je to věru dušné

"Nadějné vyhlídky a hezké chvilky bez záruky...já dnes zhřešil - 3 čaje s rumem a toasty o půlnoci - jdu klečet na hrách:-D. Osud je nezvratný, nech se vést.."

Vzdušné zámky
nejeví známky
proměnlivého počasí.
Leč někdy
je třeba hvězdy
a pak se vyčasí.
To ty jsi hvězda jasná,
co vždycky bude krásná!
Neboj se,
usměj se
a jdi do toho.
Zamrkej,
nesmrkej
- užij si ho.
Už je to věc jistá
- pak bude hlava čistá..

Ty se klátíš,
že mu fandíš?
Nejsem hvězda jasná
natož krásná.
Můj svit už vyhas
a tak je to tu zas..

Když hvězda zhasne,
není nutno plakat.
neb ona praskne
- dá novým hvězdám vznikat.
A jasná záře
znovu poté rozsvítí
kus tvoji tváře
tam, kde se zas krása uchytí.
Jindy jsi tam
a někdy zase onde.
Na těle šrám
a v duši odhodlání pojde.
Ne vše je klam
a běs a nebe zatažené.
Mužských lam
je universum zamořené.
Ta trocha rumu
možná pomáhá mu žít.
Nedostatek umu
ženu políbit..

Sedí a pije a cigarety kouří,
oči při tom mhouří
a je zmořena,
možná i ztracena..
ale i o tom to je..
to je konec tadadydada:-O:-)

Mám teďka trochu dojem,
sejmul tě horským kolem.
Tak dej si ještě páva
- bolavá hlava ti mává.
Nevím, co říci závěrem..
ráno se střídá s večerem.

Kouření škodí zdraví,
to každá krabka praví,
proto jdem dom
už zvoní nám zvon..