Jak jsem si chtěl nafackovat, ale nemohl jsem, protože jsme měl plné ruce…

Někdy vám nafackuje někdo jiný, ale někdy to musíte udělat sami, protože kolem vás široko daleko nikdo není. Jinak si myslím, že dobrovolníků, jež by vám toto přání chtěli splnit, byste našli celou řadu a ani by vám to nezabralo moc času;-).

Sám jsem si chtěl nafackovat třeba ještě před chvílí… Již několikrát se mi stalo, že jsem dlouho čekal (asi až zahřmí nebo na nějaké jiné znamení shůry, které by mi dalo najevo, že teď nebo nikdy), než jsem se k něčemu vyjádřil či se vyslovil… a ještě častěji se mi stává, že čím déle jsem čekal, tím spíše bylo jasné, že už to mé vyjádření nebude mít tu cenu a váhu, jakou bych vyžadoval či potřeboval. Tak se teď snažím po krátké rozvaze říkat a komentovat vše, abych se vyhl tomu, že bych zase něco prošvihl.

Stejně jsem se tedy řídil i včera, kdy jsem se nevyjádřil osobně, ale přes sms (no debilnější způsob i načasování jsem si vážně nemohl vymyslet…). Někdo v mém okolí se totiž trápí a já si myslel, že se mě to nějak týká… Tak jsem to chtěl rozseknout a tím vše vyřešit. Ale ouha – se mnou to nemá nic společného (což je na jednu stranu pozitivní, ale uvědomme si, že máme světové strany ČTYŘI, takže na ty zbývající už nám zbývají jen samá negativa). Dokonce jsem tím vše zamotal ještě víc, než už to beztak bylo předtím. No jsem prostě šikula, jen co je pravda.

Takže teď sedím v parku na lavičce, za mnou si na hřišti čutají cikáňata, co nemají nic jiného na práci, a přemýšlím, komu ještě mohu zvrtat život a proč všechno dobré musí být nějak poznamenáno něčím špatným (i když teď by se lépe hodilo jiné slovo…které mě nenapadá, protože negativní také není přesné…). Nejraději bych si skutečně nafackoval, ale nemohu, protože mám plné ruce práce s tím, abych si neublížil ještě daleko víc;-). Pravačka se totiž snaží urvat mi hlavu a levačka se jí v tom pokouší všemocně zabránit… Jenže já si teď nemohu dovolit ztratit hlavu, takže tomu všemu musím nějak zabránit a vyvarovat se zbrklých rozhodnutí – třeba jako byl ten dnešní výlet… (ale to už je jiný příběh:-))