Máme s přítelkyní jedny skvělé kamarády. Je to mladý manželský pár a jsou vskutku velice milí. Seznámili jsem se s nimi přes Zdenčino (tak se má přítelkyně jmenuje) zaměstnání - Jakub je její kolega. To tak jednoho dne za mnou přišla, že pozvala nějakého svého kamaráda na večeři a že přijde i s manželkou. A byl to zajímavý večer...
Jakub přinesl květinu a jeho manželka mi podávala již ve dveřích lahev mého oblíbeného vína (Templářské Irsai Oliver - doporučuji) - hned mi byla sympatická. Jmenovala se Katarína a mně to jméno znělo tak exoticky. Zdeňka připravila pstruha s opékaným bramborem, ledový salát s rukolou a hořčičnou zálivkou, a jako dezert se podával tvarohový koláč dle receptu mé babičky. Prostě snová večeře, přišlo mi ale, že je to na seznámení se s našimi novými přáteli až moc honosné. Na chviličku jsem o tom nad koláčem přemýšlel, ale opravdu jen na chviličku, protože mě z přemýšlení vytrhla Katarínina ruka, jež mi začala hladit stehno. Zmateně jsme se podíval na přítelkyni a pak teprve na majitelku oné osudné ruky - obě se na sebe nenuceně usmívaly a šibalsky na sebe souhlasně kývly. Tady se něco děje, blesklo mi hlavou. A ono se skutečně dělo..
Najednou se totiž nade mnou Katarína nahnula a začala mě líbat. Než mi došlo, co se děje, stačilo uplynout několik nekonečných vteřin, pak jsem ji od sebe odtrhl. V očích jsem postřehl nesouhlas, snad pohoršení nad tím, že jsem se nepodvolil. Ihned jsem se omluvně podíval na Zdeňku, ta se ale zvedla, chytila mě za ruku a odvedla kousek stranou. "Richarde, už dlouho mluvíš o tom, že je potřeba, abysme trošku ozvláštnili náš život. Tak jsem pozvala Kubu s Katarínou, aby nám s tím pomohli... Co na to říkáš? Mohlo by se ti to líbit. Nebo jsi měl na mysli tou zvláštností něco jiného?" "No to si piš, že jsem myslel na něco úplně jiného! Chci s tebou mít dítě a ne tě podvádět: Natož s někým, koho mi ty sama přivedeš! Co to je za debilní nápad?! A kdo to vůbec vymyslel - ty a nebo tvoji úchylní přátelé?" Chvilku jsme oba mlčeli, když nás z ticha vyrušilo vrzání židlí, jak se odsouvaly od jídelního stolu - naši "přátelé" se rozhodli vyklidit pole. "Snad jsem vám nepřekazil vaše nechutné plány. Nazdar!" Ještě jsem za nimi stihl zařvat, než se za nimi zavřely dveře. "Tak tos nemusel," ozvala se za mnu Zdeňka, "oni přišli na mou žádost a já jsem jim za to vděčná. Jsou to moc fajn lidi a mám je ráda. Chtěla jsem ti jen splnit tvé přání, ale evidentně jsem to celé špatně pochopila. Promiň." "Nemusíš se omlouvat, jen jsi mi o tom měla říci předem - mohli jsme se vyhnout této nepříjemnosti a večer bysme si užili i tak úžasně. Působí na mě příjemně, ale tím, co jste na mě ušili, jste mě teda dost zaskočili!" Pohled přítelkyně byl plný emocí,"a tebe nikdy nelákalo užít si sex ve třech, nebo třeba ve čtyřech?" Koukal jsem pozorně, jestli to myslí vážně nebo ne. Jsme spolu už přes pět let a na toto téma jsem se samozřejmě již několikrát bavili - mé stanovisko bylo vždy stejné a Zdeňka se nikdy o tom, že by něco takového patřilo k jejím touhám, ani slůvkem nezmínila. "Ne, skutečně po ničem takovém netoužím. Vyhovuje mi náš sexuální život, však není stereotypní - minulý týden jsme to přeci dělali v telefonní budce, to není úplně standardní místo," pousmál jsem se a Zdeňka se při tom usmála také, tak trošku šibalsky... "Dobře, zlato. Takže od teď už žádné hloupé nápady či debata na téma sex ve třech, slibuji." Přešla ke mě přes celý obývák tak lehce a ladně, jakoby ani nebyla z našeho světa, ale ze světa erotických bohyní. Lehce ale pevně mi sevřela hlavu do dlaní a začala mě náruživě líbat. Přesně ví, jak na mě..
Od té doby bylo všechno naprosto perfektní - s našimi novými přáteli jsme podnikali často různé akce, dokonce jsme začali plánovat i společnou dovolenou - jen tak ve čtyřech. Všichni v našem okolí si mysleli, že spolu určitě podnikáme i jiné "akce", že to není normální a že za tím musí nutně být něco jiného než jen vzájemné sympatie. Mě tyhle teorie nechávaly chladným, ale Zdeňce začaly po nějaké době vadit. "Co si ten idiot z druhého patra myslí, že se o mě otírá, že prej jestli se s ním nechci někdy podívat u něj na nějaký film. Blbeček!" Nechápal jsem, proč to tak řeší, vždyť máme svědomí čisté."Zítra za ním zajdu a promluvím si s ním, s prasákem jedním."
Mě ale znepokojovalo něco jiného - od té nepříjemné večeře jsme se zaměřili na založení rodiny. Začal jsem hledat bydlení v lepší lokalitě, kde by bylo zázemí pro mladou rodinu. Ale nějak se nám to nedařilo. Už uběhlo půl roku a Zdeňka ne a ne otěhotnět. Asi na to myslíme až příliš, napadlo mě cestou na Korsiku, kde jsem s Jakubem a Katarínou trávili letní dovolenou. Vymyslel jsem tedy skvělý plán. Večer jsem vzal Zdeňku na procházku (jen ve dvou!) na pláž - právě zapadalo slunce. Tam jsem rozprostřel deku a otevřel lahev šampaňského. Jen tak jsem tam leželi zapleteni do sebe a povídali si. Bylo to krásné - po dlouhé době takhle sami, ve dvou, bez všech těch starostí všedních dní. Ale cítil jsem, že je partnerka nějak napjatá, že mi něco tají. "Srdíčko, co se děje, přijdeš mi nějaká přejetá, bez nálady.." "Musím pořád myslet na jednu věc. Trápí mě to, ale nevím, jak ti to mám říct..." Chvilku bylo ticho, jen vlny šuměly narážením na pobřeží a v dálce řvali racci. "Jsem těhotná a...!" "Ale to je fantastické, jak to víš dlouho a je to jisté?! Mám ohromnou radost!! To bys ale asi neměla pít ty bublinky, pojď, půjdeme do tepla připijeme si nějakým džusíkem. No a musíme to říct Kataríně a Kubou! Ty budou koukat.." "Richarde," znělo to dost zoufale,"já nevím, jestli jsi otcem toho dítěte! Slíbila jsem ti, že se o sexu ve třech už bavit nebudeme, ale já jsem o tom začala přemýšlet, až jsem to nakonec zkusila a... bylo to úžasné a skvělé. Už jsme to několikrát zopakovali a... Miluji tě, ale mám ráda i ty hrátky s Kubou a Katarínou... Neřekla jsem ti o tom, protože jsem tě nechtěla ztratit a někde ve skrytu duše jsem doufala, že se to nějak vyřeší samo. Až jsem zjistila, že jsem těhotná... Jakub i Katarína už to vědí, jim jsem to řekla hned, ale tobě jsem se bála o tom říct. Vím, jak moc se na děcko těšíš, ale já se strašně trápím, když nevím, kdo je jeho otcem a když ty jsi nevěděl, jak to všechno je... Uf, a je to venku. Tak co bude teď?"
Nezmohl jsem se ani na slovo. Pusu jsem sice otvíral, rty se pohybovaly, ale zvuk nevydaly žádný. A uvnitř mě se mezitím všechno vařilo. Jak jen mi to mohla udělat? Copak jí na mně nezáleží, nic jí není svaté?! Nestál jsem jí ani za to, aby mi to řekla... Porušila všechno, co jsem si řekli, že dělat jeden druhému nebudeme. Zničila veškerou mou důvěru, všechno, co nás spojovalo. "Tak to mi je líto...," vstal jsem a odešel si sbalit. Odletěl jsem nejbližším letadlem domů, sbalil si jen to nejnutnější a odstěhoval se. V práci jsme dostali velkou zakázku, která vyžadovala přítomnost nějakého zástupce firmy přímo na místě stavby - díky tomu, že je ředitel společnosti můj nejlepší přítel, byl jsem to já, kdo si vytáhl "nejkratší sirku" a odjel jsem do Londýna.
Sedm let jsem nebyl v Brně, ale jelikož byly Vánoce a rodiče byli letos o svátcích sami (sestra se konečně ve svých čtyřiceti letech odstěhovala ke svému princi), rozjel jsem se do rodného města. Byl to poměrně příjemný desetidenní pobyt, jen jsem byl pořád myšlenkamy někde jinde. V Londýně na mě čekala spousta práce, která mě nenechala ani chvilku zapomenout na povinnosti, takže jsem si to s našimi nemohl užít tolik, jak jsem si předsevzal. Při novoroční procházce jsem ale potkal Katarínu a veškeré starosti byly ty tam. Hned jsem ji poznal a ona se ke mně také hned rozeběhla. Objali jsem se, jako kdyby se nám zjevil dlouho nezvěstný přítel, který se najednou bez varování zjevil. Zašli jsme si na oběd a já se dozvěděl, že je od té doby, co jsem zvedl kotvy, sama, a že na mě stále myslí... Bydlela v pronájmu hned v centru, takže bylo jasné, že tuhle noc u našich nestrávím. Ani tu další jsem tam nespal...
Bylo to tak rychlé a zároveň tak přirozené - Katarína odletěla do Londýna se mnou. Hned mi začala pomáhat s prací a zjistili jsem, že nám stále chutná stejné víno, máme rádi stejnou hudbu, stejný humor, oba chceme dítě...
Až po letech jsem se dozvěděl, že Zdeňka to dítě se mnou neměla. Neměla ho totiž ani s Jakubem, ale se svým šéfem z práce... Ona to asi nedělala ráda ve třech, ale se třema různýma chlapama - a zvlášť!
