Srdcem proti zdi..

Těžko mohu s rozbřeskem hvězdy posnídat,// když vše, co jsem kdy měl, jsem ti již stihl dát.// Jako láska, co zmařena je rozumem,// a jako večer, kdy jedeme rum za rumem.// Svět připadá mi jako ráno s kocovinou,//když si život kazím vlastní vinou...

Malá škola vaření...

Nebaví mě to, fakt ne! Mám na mysli vaření pro jednu osobu, pro sebe. Vařím přitom s chutí a rád, ale když vím, že to zase sežeru sám, tak mě to nebaví tolik, jako když vím, že se mnou u toho stolu bude sedět i někdo jiný. Ne že bych se neměl rád, ale jídlo pro jiné připravuji s větší láskou a s mnohem větším nasazením (tu vášeň, kterou do toho vkládám, je nutno vidět a prožít se mnou, protože jinak jsou tyto řádky psané jen tak do větru;-)).

A protože tak rád vařím, sbírám zajímavé recepty (a nebo recepty naprosto nezajímavé, ale zato velice chutné) kde se dá - listuji kuchařkami či časopisy o vaření, odkrývám rodinné poklady mnohých příbuzných či přátel a nebo otravuji své hostitele během návštěv u nich... Poslední zmiňovaný způsob mi přinesl do aktivního kulinaření i cous-cous (asi budu psát česky "kus-kus" - vypadá to divně, ale je to kratší...). Někdo tvrdí, že je to hnus, někdo to miluje a někdo dokonce tvrdí, že je to těstovina. Nebudu nikomu v žádném případě nutit svou zkušenost či svůj názor, ale..:-D. No prostě mně to moc chutnalo! Těstoviny, zelenina, žampiony - myslím, že ideální kombinace na lehké jídlo (i když kus-kus docela zaplácne).

Každopádně nikdy předtím jsem kus-kus nepřipravoval - k tomu mě přiměla až večeře od Šiky. Stalo se tak dnes, když jsem potřeboval rychle vyrobit něco, co bych si mohl dát o pauze na jídlo v práci. A rychle bylo hotovo, to je fakt, ale... nějak neumím odhadnout množství pro jednu osobu (což je také jeden z důvodů. proč nerad vařím sám pro sebe...), takže budu jíst tuhle vtipnou těstovinu, co vypadá jak hrubozrný písek, asi celý víkend a ne jen jedno odpoledne! Chutná moc dobře, o tom samozřejmě není pochyb (pochválit se musím, protože - kdo jiný by to udělal za mně...), ale čeho je moc, toho je příliš - ať to chutná sebelépe. To jsou pak ty chvíle, kdy jsem rád, že sdílím byt ještě s dalšími 5 lidmi :-D.

Ať se vám vždy zdaří to, co děláte...a kdyby se vám nechtělo vařit - ozvěte se;-)