V poslední době se sice plní přední stránky všech předních českých deníků články o kolečkovém šílenství, které zasáhlo ČR - jakože se Češi pomátli a brázdí cestou necestou české luhy a háje na kolečkových bruslích. To mě ale zatím nezajímá - k tomu se dopracuji za pár let. Teď jsem se totiž teprve dostal do fáze "chodím do fitka".
Už dlouho jsem sliboval jedné kamarádce, že s ní zajdu do fitness centra - Markétka tam chodí často a pravidelně, takže mi bylo jasné, že síť jejích obětí, které s ní půjdou, aby tam nebyla sama, je plně obsazena a než se na mě dostane řada, tak už to bude vlastně naprosto zapomenutá záležitost...Jenže Markétka nezapomněla a připomněla se před pár dny. A jelikož jsem měl ten den takovou oblblou náladu, vesele jsem na to kývl...
Těsně před odjezdem z bytu jsem musel nechat Markétku zkontrolovat svou fitkovou výbavu - kecky, trenky, tričko a voda. Byl jsem pochválen, hlavně za tu vodu - že je jako důležité doplňovat tekutiny. Takže jsem se sešli ve smluvený čas na smluveném místě a šlo se na místo děje. Což mě uvedlo trošku do rozpaků - šli jsme totiž přímo do obrovské pobočky Erotic City! Naštěstí jsme těsně přede dveřmi zabočili na schodiště a vyšplhali se do vyšších pater budovy, kde jsem si připadal tak trošku jako v bordelu - aby nás tam pustili, museli jme si zazvonit, aby nám zabzučeli... Na recepci příjemná slečna. Markétka řekla:"Posilovna." Což mě tedy vůbec neuklidnilo. "Markét, já nemůžu do posilovny, podívej se na mě, co tam asi tak budu dělat?!" "Řekni taky posilovna a uvidíš, nech se překvapit." No dobře, řekl jsem si. "Taky posilovna..." A už nebylo cesty zpět!
Sešli jsme se raději hned u šaten, abych tam ještě někde nezabloudil. Prošli jsme kolem recepce a objevili se před velkým barem. Tam byla taková cedule na sloupu, co se jako ve fitku musí a co zase nesmí... Tak na příklad se tam nesmějí konzumovat vlastní nápoje, takže ještě že jsem si koupil litr a půl neperlivé vody za 12 korun! Byl jsem přinucen koupit si jakýsi L-Karnitin s příchutí (já měl červený pomeranč, ale mohl jsem si vybrat třeba jahodu, ananas, broskev, jablko, malinu,.. fakt hustý) za 32 korun půl litr. Navíc jsem chtěl slečně za to dát peníze, ale ona mi jen vytrhla klíč, co jsem dostal ke skřínce z ruky, kamsi ho vložila a pak mi ho zase s úsměvem na rtech podala - to už totiž věděla, že jsem tam prvně a těšila se, kolik legrace si užije, když mě teď bude dvě hodiny pozorovat!
Otočil jsem se uvědomil si, že ty dvě hodiny budou děsně dlouhý a budu během nich pěkně trpět. Bylo tam tolik cvičebních pomůcek a nástrojů, že jsem polovinu z nich nikdy neviděl ani na obrázku, natož abych věděl, jak se s nimi zachází! Měli tam ale také takové ty velké míče, což mě trošku uklidnilo, protože jsem měl slíbeno, že i s nimi si budeme hrát. A pak jsem odvrátil oči od přístrojů a zaměřil na osazenstvo fitness centra. Ty vole! Jedno nabušený hovado vedle druhýho!!! "Markét, jdu domů!!!" Sice tam těch lidí nebylo moc, ale nabušená hovada tam byla a to mi naprosto stačilo. Už když jsem srovnal jejich výstroj s tou mojí (bláhově jsem si myslel, že když sladím oblečení barvou a značkou, že zapadnu bez povšimnutí...jsem prostě naivní blbec!), bylo jasné, že jim stačil jeden pohled na mě a měli mě kompletně přečteného. Ke zvýšení sebevědomí nepřispělo ani to, když mi Markétka musela u každého přístroje vysvětlovat, jak si ho mám naštelovat, jak funguje a co konkrétně se na něm tedy bude procvičovat a protahovat. A pak mě ještě opravovala, že to dělám špatně...no fakt mazec!
Sáhl jsem si snad na každý stroj, co tam měli. Když jsme byli u takové jednoduché lavice, kde jsem v podstatě jen přitahoval nohy k tělu a kde ze mě teklo jak z vola, si Markétka šťastně povzdechla, že už jsem také zpocený - já byl ale orosený už v momentě, kdy jsme tam vešli! Potil jsem se úplně u všeho jak prase a posiloval jsem snad každou skupinu svalů na těle - sice špatně, ale posiloval...kdyby ne, tak mě teď nebolí celé tělo! Každopádně se musím pochválit, neboť jsem to přežil - ne zcela bez újmy, ale přežil. Půjdu tam určitě znovu, jednou, potřebuji totiž dělat alespoň něco, když celý den jen sedím na zadku v kanceláři. teď si ale dám tyčinku Snickers, stejně jako jsem to udělal hned po tom, co jsem z fitka vylezl - to mi totiž dodá energii do dalších podobných "IN" věcí. Třeba jako je spánek - ten je přeci v jednu hodinu ráno, kdy tohle píši, velice in...;-)
Už dlouho jsem sliboval jedné kamarádce, že s ní zajdu do fitness centra - Markétka tam chodí často a pravidelně, takže mi bylo jasné, že síť jejích obětí, které s ní půjdou, aby tam nebyla sama, je plně obsazena a než se na mě dostane řada, tak už to bude vlastně naprosto zapomenutá záležitost...Jenže Markétka nezapomněla a připomněla se před pár dny. A jelikož jsem měl ten den takovou oblblou náladu, vesele jsem na to kývl...
Těsně před odjezdem z bytu jsem musel nechat Markétku zkontrolovat svou fitkovou výbavu - kecky, trenky, tričko a voda. Byl jsem pochválen, hlavně za tu vodu - že je jako důležité doplňovat tekutiny. Takže jsem se sešli ve smluvený čas na smluveném místě a šlo se na místo děje. Což mě uvedlo trošku do rozpaků - šli jsme totiž přímo do obrovské pobočky Erotic City! Naštěstí jsme těsně přede dveřmi zabočili na schodiště a vyšplhali se do vyšších pater budovy, kde jsem si připadal tak trošku jako v bordelu - aby nás tam pustili, museli jme si zazvonit, aby nám zabzučeli... Na recepci příjemná slečna. Markétka řekla:"Posilovna." Což mě tedy vůbec neuklidnilo. "Markét, já nemůžu do posilovny, podívej se na mě, co tam asi tak budu dělat?!" "Řekni taky posilovna a uvidíš, nech se překvapit." No dobře, řekl jsem si. "Taky posilovna..." A už nebylo cesty zpět!
Sešli jsme se raději hned u šaten, abych tam ještě někde nezabloudil. Prošli jsme kolem recepce a objevili se před velkým barem. Tam byla taková cedule na sloupu, co se jako ve fitku musí a co zase nesmí... Tak na příklad se tam nesmějí konzumovat vlastní nápoje, takže ještě že jsem si koupil litr a půl neperlivé vody za 12 korun! Byl jsem přinucen koupit si jakýsi L-Karnitin s příchutí (já měl červený pomeranč, ale mohl jsem si vybrat třeba jahodu, ananas, broskev, jablko, malinu,.. fakt hustý) za 32 korun půl litr. Navíc jsem chtěl slečně za to dát peníze, ale ona mi jen vytrhla klíč, co jsem dostal ke skřínce z ruky, kamsi ho vložila a pak mi ho zase s úsměvem na rtech podala - to už totiž věděla, že jsem tam prvně a těšila se, kolik legrace si užije, když mě teď bude dvě hodiny pozorovat!
Otočil jsem se uvědomil si, že ty dvě hodiny budou děsně dlouhý a budu během nich pěkně trpět. Bylo tam tolik cvičebních pomůcek a nástrojů, že jsem polovinu z nich nikdy neviděl ani na obrázku, natož abych věděl, jak se s nimi zachází! Měli tam ale také takové ty velké míče, což mě trošku uklidnilo, protože jsem měl slíbeno, že i s nimi si budeme hrát. A pak jsem odvrátil oči od přístrojů a zaměřil na osazenstvo fitness centra. Ty vole! Jedno nabušený hovado vedle druhýho!!! "Markét, jdu domů!!!" Sice tam těch lidí nebylo moc, ale nabušená hovada tam byla a to mi naprosto stačilo. Už když jsem srovnal jejich výstroj s tou mojí (bláhově jsem si myslel, že když sladím oblečení barvou a značkou, že zapadnu bez povšimnutí...jsem prostě naivní blbec!), bylo jasné, že jim stačil jeden pohled na mě a měli mě kompletně přečteného. Ke zvýšení sebevědomí nepřispělo ani to, když mi Markétka musela u každého přístroje vysvětlovat, jak si ho mám naštelovat, jak funguje a co konkrétně se na něm tedy bude procvičovat a protahovat. A pak mě ještě opravovala, že to dělám špatně...no fakt mazec!
Sáhl jsem si snad na každý stroj, co tam měli. Když jsme byli u takové jednoduché lavice, kde jsem v podstatě jen přitahoval nohy k tělu a kde ze mě teklo jak z vola, si Markétka šťastně povzdechla, že už jsem také zpocený - já byl ale orosený už v momentě, kdy jsme tam vešli! Potil jsem se úplně u všeho jak prase a posiloval jsem snad každou skupinu svalů na těle - sice špatně, ale posiloval...kdyby ne, tak mě teď nebolí celé tělo! Každopádně se musím pochválit, neboť jsem to přežil - ne zcela bez újmy, ale přežil. Půjdu tam určitě znovu, jednou, potřebuji totiž dělat alespoň něco, když celý den jen sedím na zadku v kanceláři. teď si ale dám tyčinku Snickers, stejně jako jsem to udělal hned po tom, co jsem z fitka vylezl - to mi totiž dodá energii do dalších podobných "IN" věcí. Třeba jako je spánek - ten je přeci v jednu hodinu ráno, kdy tohle píši, velice in...;-)
