Začal jsem si pohrávat s myšlenkou, že bych se konečně někde usadil, natrvalo (no dobře, tak alespoň minimálně na dalších 3 a půl roku;-)). Ale když jsem si vyslechl zprávu o tom, že se musím ze svého dosavadního přechodného bydliště vystěhovat, a to do 14 dnů, úplně mi to zpřeházelo mé plány a rozvrh nejbližších následujících dnů - minimálně co se myšlenek bez dozoru týče.
Takže teď se veškeré mé síly a myšlenky upřely k tématu bydlení, i když lehce jiným směrem, než by se asi očekávalo - zabloudil jsem totiž místo do vizí budoucnosti ke vzpomínkám do minulosti. Už do Brna jsem si chtěl odvézt všechno, co mi tvořilo domov u rodičů v domě. To se tak úplně nezdařilo, z důvodu nedostačujícího množství úložných prostor - což ale v konečném důsledku bylo dobře. Z Brna jsem měl v plánu odvézt všechny věci do Prahy nejpozději do konce února...no, tak tohle se mi také tak úplně nepodařilo. Každopádně se začínám zaobírat plánováním stěhování z jednoho pražského bytu do jiného a doufám, že se mi tentokrát podaří jednak přemístit věci během několika málo návratů, ale hlavně, že budou přemístěny všechny!!! Došel jsem totiž k závěru, že se po republice spíše než stěhuji, rozpínám...ne, že by MI to vadilo, ale mohlo by to vadit NĚKOMU jinému, třeba všem těm, co jim mé krámy z dětství, z puberty i z dob všelijakých pokusů o studium zavazí v policích, u postele, v botníku, ve skříni...úplně všude:-D
Někdo má tendenci věci hromadit a střádat kolem sebe, aby měl pocit, že je naživu, že někam patří, že má jeho život smysl...já vidím svůj smysl života a vmístění se někam v tom, že své movité věci trousím po světě. Dodávám mu tak přátelštější vzezření a tak nějak mi to dává naději v tom smyslu, že jsem všude tam, kde jsem něco vytrousil, vítán více či méně s otevřenou náručí...
Tak se prosím, podívejte, jestli i u vás náhodou není něco, co by vám připomínalo mě - třeba i tím, že mi to kdysi patřilo - a dejte mi vědět. Stavím se u vás a třeba zanechám i něco nemovitého, nehmotného...i kdyby to měl být jen chvilkový pocit radosti, štěstí, klidu, spokojenosti,...cokoliv...věřte, je to pro mě jedině o důvod navíc, proč být trousičem i nadále;-)
