Nebaví mě to, fakt ne! Mám na mysli vaření pro jednu osobu, pro sebe. Vařím přitom s chutí a rád, ale když vím, že to zase sežeru sám, tak mě to nebaví tolik, jako když vím, že se mnou u toho stolu bude sedět i někdo jiný. Ne že bych se neměl rád, ale jídlo pro jiné připravuji s větší láskou a s mnohem větším nasazením (tu vášeň, kterou do toho vkládám, je nutno vidět a prožít se mnou, protože jinak jsou tyto řádky psané jen tak do větru;-)).
A protože tak rád vařím, sbírám zajímavé recepty (a nebo recepty naprosto nezajímavé, ale zato velice chutné) kde se dá - listuji kuchařkami či časopisy o vaření, odkrývám rodinné poklady mnohých příbuzných či přátel a nebo otravuji své hostitele během návštěv u nich... Poslední zmiňovaný způsob mi přinesl do aktivního kulinaření i cous-cous (asi budu psát česky "kus-kus" - vypadá to divně, ale je to kratší...). Někdo tvrdí, že je to hnus, někdo to miluje a někdo dokonce tvrdí, že je to těstovina. Nebudu nikomu v žádném případě nutit svou zkušenost či svůj názor, ale..:-D. No prostě mně to moc chutnalo! Těstoviny, zelenina, žampiony - myslím, že ideální kombinace na lehké jídlo (i když kus-kus docela zaplácne).
Každopádně nikdy předtím jsem kus-kus nepřipravoval - k tomu mě přiměla až večeře od Šiky. Stalo se tak dnes, když jsem potřeboval rychle vyrobit něco, co bych si mohl dát o pauze na jídlo v práci. A rychle bylo hotovo, to je fakt, ale... nějak neumím odhadnout množství pro jednu osobu (což je také jeden z důvodů. proč nerad vařím sám pro sebe...), takže budu jíst tuhle vtipnou těstovinu, co vypadá jak hrubozrný písek, asi celý víkend a ne jen jedno odpoledne! Chutná moc dobře, o tom samozřejmě není pochyb (pochválit se musím, protože - kdo jiný by to udělal za mně...), ale čeho je moc, toho je příliš - ať to chutná sebelépe. To jsou pak ty chvíle, kdy jsem rád, že sdílím byt ještě s dalšími 5 lidmi :-D.
Ať se vám vždy zdaří to, co děláte...a kdyby se vám nechtělo vařit - ozvěte se;-)
2 komentáře:
Já Tě ale varovala, že kuskus hodně nabyde. Holt nejlepší škola je vlastní zkušenost. Jestli Tě to ale uklidní, je to klasická začátečnická chyba, taky jsme v práci jedli všichni tuto těstovinku skoro tři dny, když naše kolegyně, po jejím prvním ochutnání a odhodlání se k samopřípravě, uvařila hned celou krabičku...prý jen tak pro sebe na dva dny na oběd ;).
Š.
Podobných historek mám plný rukáv...o rýžovém nákypu jsem se tu, myslím, už zmiňoval, ale to samé se mi stalo s čočkou, gulášem (který dodnes neumím, i když je to prý děsně jednoduché) a nebo třeba s těstem na pizzu nebo na linecké slepované cukroví...jsem prostě ztracený případ...nebo spíše jasný přápad a důkaz toho, že člověk je tvor společenský a amá pro to jasné dispozice!
:-D
Okomentovat