Jasně - je tu léto, tudíž čas sbírání borůvek a hub. Nikdy jsem tu sbírací část neměl rád, což ale mým rodičům nikdy nezabránilo v tom, aby mi nevrazili do ruky nožík nebo hrníček a šlo se!
Ne jinak je tomu i teď, kdy se cítím skrz naskrz dospělý a tudíž zcela mimo vliv rodičů (tedy alespoň co se sbírání těch malinkatých kuliček, co věčně padají z ruky a navíc každá druhá skončí místo v hrnku v puse) - maminka se prostě rozhodla, že se jde na borůvky, takže se mohu stavět třeba na hlavu, ale u toho se obleču a vyrážíme. Poslušně jsem se oblékl (šlo to kupodivu i bez stojek a přemetů) a jal se obouvati, když tu ke mně zazněla věta:"No to si snad děláš ze mě srandu?! Ty nemáš na sebe nic novějšího? Vždyť jsi v tomhle včera přijel..." Po krátkém ohledání vskutku došel k tomu, že na sobě mám totéž oblečení, ve kterém jsem den předtím přijel z města na venkov...jen už jsem v tom neshledával to pohoršení, které má drahá máť dávala velice silně najevo. Měl jsem kožené tenisky (bílé, Nike), modré jeansy (koupené asi v květnu) a bílé tričko - naprosto ideální outfit na nákupy (což v jistém smyslu slova byl náš plán - jít do lesa a za úplatu lesu v podobě nachozených kilometrů si domů přinést několik stovek kuliček).
Musel jsem tedy nutně dojít k závěru, že jsem idiot! Ale došel jsem k závěru lehce odlišnému - ač jsem vyrostl na vesnici a byl zjevně velice praktický člověk, stačilo pár let ve velkoměstě a je ze mě naprosto nepraktický měšťák, co nerozezná slepici od krůty!
Ještě že mám v Podlesí plnou skříň věcí, které mohu nosit buď při natírání plotu a nebo na táboře;-).
Ne jinak je tomu i teď, kdy se cítím skrz naskrz dospělý a tudíž zcela mimo vliv rodičů (tedy alespoň co se sbírání těch malinkatých kuliček, co věčně padají z ruky a navíc každá druhá skončí místo v hrnku v puse) - maminka se prostě rozhodla, že se jde na borůvky, takže se mohu stavět třeba na hlavu, ale u toho se obleču a vyrážíme. Poslušně jsem se oblékl (šlo to kupodivu i bez stojek a přemetů) a jal se obouvati, když tu ke mně zazněla věta:"No to si snad děláš ze mě srandu?! Ty nemáš na sebe nic novějšího? Vždyť jsi v tomhle včera přijel..." Po krátkém ohledání vskutku došel k tomu, že na sobě mám totéž oblečení, ve kterém jsem den předtím přijel z města na venkov...jen už jsem v tom neshledával to pohoršení, které má drahá máť dávala velice silně najevo. Měl jsem kožené tenisky (bílé, Nike), modré jeansy (koupené asi v květnu) a bílé tričko - naprosto ideální outfit na nákupy (což v jistém smyslu slova byl náš plán - jít do lesa a za úplatu lesu v podobě nachozených kilometrů si domů přinést několik stovek kuliček).
Musel jsem tedy nutně dojít k závěru, že jsem idiot! Ale došel jsem k závěru lehce odlišnému - ač jsem vyrostl na vesnici a byl zjevně velice praktický člověk, stačilo pár let ve velkoměstě a je ze mě naprosto nepraktický měšťák, co nerozezná slepici od krůty!
Ještě že mám v Podlesí plnou skříň věcí, které mohu nosit buď při natírání plotu a nebo na táboře;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat