Pocházím z malé vesničky nedaleko města Příbram ve středních Čechách. Do našeho hlavního města je to jen slabá hodinka busem, takže jsem tam celkem logicky často, v jistém období dokonce častěji, než doma. Mám to město rád - architekturu, historii dýchající z každého rohu, uličky na Malé Straně, Šárku, Vyšehrad, Chobotnici na Letné,... Ale něco mi tedy značně dráždí nervy!
Dlouho jsem tak úplně nechápal tu zášť, zlobu, nenávist Moravanů vůči Pražákům (ano, dalo by se polemizovat, jestli se to netýká obecně Čechů, ale k tomu se dostaneme). Po několika letech strávených v Brně už to chápu, naprosto. Tak arogantní lidi nikde jinde v takové koncentraci nenajdete! Vážně ne! Nejen v restauracích, kde vás obsluha bere jako byste jeli na pásu v nějaké továrně, kde se o nic nemusejí zajímat - pouze o to, zda jste nechali dost velké spropitné; nebo třeba v obchodech, kde se o vás zajímají až v momentě, kdy se před ně postavíte a začnete mluvit (nemluvě o nějakém pozdravení, když tam vejdete). Ale šílený je i ten nezájem o druhé lidi - pán se skutálí v metru z eskalátoru, všude krve jak z vola (pán promine, ale vážně z něho vyteklo té krve hrozně moc), ale ostatní to nechá naprosto chladnými - nikdo se nezastaví, aby pomohl; nikdo nezavolá pomoc; nikdo nevypne eskalátor, aby se pán mohl tedy alespoň sám "sesbírat" ze země. To samé v tramvajích, kde ani nepustí lidé sednout těhotnou paní nebo třeba kluka se zlomenou nohou. A takto mohu pokračovat až do soudného dne.
V naší republice je to všechno nakonec trošku jinak - nejde o spor či boj mezi Prahou a Brnem, ale jde o konflikt mezi Prahou a celým zbytkem národa! Sami se zkuste zamyslet na svým postojem k Praze (a jejím obyvatelům), nad vašimi zkušenostmi a zážitky z tohoto prostředí, a napište mi, jak to vidíte vy.
Netvrdím samozřejmě, že nejsou v Praze lidé slušní, tolerantní, příjemní, přátelští - samozřejmě, že jsou! Jen by mě zajímalo, kde je ti ostatní zamkli a proč zahodili klíč?
Žádné komentáře:
Okomentovat