Nechci být takový a přece jsem
životem jdu si rovnou za nosem
nedívám se vlevo ani vpravo
a rád bych zařval - kde jsi moje Evo!?
Kde jsou mé plány, co načrtl jsem kdysi
a co za druh života přede mnou tu visí
kde dříve byla jen přímá rovná cesta
tam projíždím zatáčkou - pátou ze sta
Ač do teď na koni musím z něj slézt
a hezky po svých dvoukolák osudu vézt
však co se nemění je lehký úsměv na rtech
a slova k večeři v těch stále stejných partech
Raději snům zavřu všechny dveře
a jen si počkám, co udělá ta peřej
s mým životem...
Žádné komentáře:
Okomentovat