Pravda pravdoucí - no přísahám, pane vedoucí!

Někdy je potřeba zeptat se, zda to či ono je skutečně pravda a nebo jen prach sprostá lež. Někdo se zeptá svého vedoucího v práci (chudák), jiný zase lahve alkoholu, další třeba křišťálové koule (tak tam je leda mlha). Každopádně všichni, kdož užívají výše zmíněné způsoby, na to jdou špatně!


Na tak důležitou a choulostivou věc se musí opatrně a nejlépe od lesa...


Dobře nakročení mají ti s alkoholovou lahví - jen k tomu potřebují ještě nějakou číši;-). Každý přeci ví, že pravda se nalézá na dně sklenice, že?! Takže si vezměte dobrou lahev, sklenici (na velikosti plochy jejího dna nezáleží, neboť pravda bývá většinou velice prostá) a dejte se do díla. Sklenici naplňte cca do dvou třetin, pak obsah postupně vypijte a pozorně sledujte dno...nic? To nevadí - postup opakujte dle potřeby - tzn. dokud se vám pravda nezjeví ve své nejčistší podobě.

Pro ty méně náročnější tu mám ještě jednu možnou cestu, jak se dobrat pravdy... Na konci měsíce si v klidu sedněte v kuchyni ke stolu. Pořádně se přisuňte, abyste nespadli pod stůl (jako to hrozí těm, co vyzkoušejí první metodu) a vytáhněte z kapsy na stůl peněženku - nejlépe vlastní. Opatrně peněženku otevřete a prohlédněte si nejprve přihrádky, kam strkáte papírové bankovky. Prázdná, že? Pak tedy opatrně přesuňte své zraky ke kapsičce na mince... prázdná, že? No ona někdy pravda totiž bolí...